ERGOTERAPIE
Ergoterapie hraje důležitou roli v rehabilitačním procesu našich klientů. Ergoterapeut pracuje s dětmi se speciálními potřebami a různým typem znevýhodnění, které mají problémy s pohybem, smyslovými systémy nebo pozorností. Často jsou díky tomu ovlivněny i jejich sociální dovednosti. Jejich kondice je může limitovat ve vykonávání praktických aktivit, které jsou nezbytné pro zapojenído běžného života. Cílem ergoterapie je pomoct klientům být úspěšní v těchto aktivitách, což pozitivně ovlivňuje jejich soběstačnost a kvalitu života. Tyto aktivity zahrnují následující oblasti:
- Sebeobsluha – např. svlékání/oblékání, sebesycení, hygiena, příprava jednoduchých jídel, přesuny a použití komunikačních prostředků
- Školní dovednosti – např. nácvik úchopu tužky, grafomotorika, stříhání, dokončování aktivity
- Hra a sociální interakce – např. vhodné polohy pro hru, výběr hraček
- Kognitivní funkce – např. trénink paměti, pozornost, orientace a posloupnost
- Hrubá a jemná motorika ruky, koordinace a plánování pohybu, cílená činnost
- Doporučení kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí


Ergoterapie je vhodná pro děti:
- s neurologickým postižením (např. DMO)
- s poruchou smyslového zpracování (senzorické integrace)
- se specifickými poruchami učení (např. dyslexie, dysgrafie)
- se sníženou schopností koncentrace pozornosti a hyperaktivitou
- s dyspraxií
- s vývojovou dysfázií
- s poruchou autistického spektra (PAS)
- s nerovnoměrným psychomotorickým vývojem
- s Downovým syndromem a jinými genetickými vadami
Ergoterapeutický proces:
Ergoterapeut zhodnotí stav dítěte a jeho silné a slabé stránky, k čemuž využívá vědomosti psychomotorického vývoje a různé nástroje. Příkladem těchto nástrojů je vývojová diagnostika, test klinického pozorování, smyslový profil, strukturovaný rozhovor s rodinnými příslušníky a klientem. Na základě vstupního vyšetření, je individuálně navržena frekvence terapií ve spolupráci s lékařem tak, aby vyhovovala klientovi i rodinným příslušníkům.
Ergoterapeut spolupracuje s rodinou, asistenty a učiteli v plánování terapeutického cíle a vytvoření rehabilitačního plánu do domácího a školního prostředí, což podporuje učení nových dovedností k dosažení plného potenciálu klienta.
Používané ergoterapeutické přístupy:
- Koncept Senzorické integrace – evidence-based přístup, který se využívá k optimalizaci smyslových vjemů, více informací zde ⓘ
- Bazální stimulace – koncept, který využívá rehabilitační techniky k podpoře vnímání tělesného schématu, komunikaci a pohybové schopnosti klienta ke zlepšení kvality života
- Neurovývojová stimulace – program, který vychází z psychomotorického vývoje a pomáhá integrovat primární reflexy, které mohou ovlivnit neurologický vývoj dítěte, což má vliv na smyslové vnímání, komunikaci, rovnováhu, koordinaci pohybu a schopnost učení
- Prvky Bobath konceptu – celodenní přístup na neurovývojovém podkladě, podporující denní péči o dítě i hru
- PANat vzduchové dlahy – dlahy, které se využívají k fyziologickému polohování končetin k eliminaci patologických souhybů a podporu plynulého a vědomého pohybu, což lze využít při nácviku různých dovedností
- Prvky Handle přístupu – holistický přístup, který nabízí jednoduché pohybové aktivity, které pomáhají zlepšit fungování nervového systému a proces učení
- Prvky DIR – Floortime – specifická forma terapeutické hry, při které se dítě učí regulovat emoce, navazovat vztahy, komunikaci, tvořivost a logické uvažování, které by se nevyvinuly běžným způsobem
- Orofaciální stimulace – terapie v oblasti obličeje, jejíž cílem je snížení salivace, aktivizace polykání, normalizace svalového napětí a podpora verbálních a neverbálních schopností